začínám mít dojem, že kolem asi zase zuří nějaké volby. aspoň tak soudím podle zvýšeného počtu důvěryodných, přátelských tváří, které dokreslují více či méně ujetá hesla; dost z nich mi pipadá, jako by kandidáti slibovali cizí peří.
kdybych se já pomátl a někam kandidoval, tak v duchu klasického předvolebního velkohubství zvolím něco bombastického, něco co opravdu zaujme, něco snadno splnitelného, něco, co přitáhne masy intelektuálů i manuálů…
PŘESTUPNÝ ROK KAŽDÉ ČTYŘI ROKY PRO VŠECHNY!
na kterých by se dalo sedět
a dívat se skrz jejich větve na oblohu,
na honící se mraky,
na ptáky zavěšené ve vysokém tichu…
miluju tažné husy!
jednou bych chtěl umět flirtovat s více lidmi najednou
jednou bych chtěl umět navázat vztah během půldruhého dne
jednou bych chtěl umět co je mi tak cizí a zraňuje mě
jednou bych chtěl vidět psí boudu na konci tunelu
když jsem chodil na základku do Zdounek, začátek podzimu byl pro mě spjatý s nízkým sluncem, rosou a spoustou houfujících se vlaštovek. v Lužicích mi vlaštovky nahradily divoké husy, takže teprv včera jsem si uvědomil, že už jsem pěkných pár let neviděl dráty obsypané švitořící drobotinou…
přežily rok 2000?
Tak mám pocit, že vlastně už nemám co říct. Co k tomu říct? Rien…
Horší(k) to už nebude 