Archive for Květen, 2010

Policisté ve vazbě! Nastane vláda anarchie?

27.5.2010

Začínám se obávat o své bezpečí. Dnes jsem se totiž na novinkách.cz dozvěděl, že úplně všichni policisté jsou ve vazbě!

Když o tom tak přemýšlím, vkrádají se mi na mysl dvě základní otázky:

  1. To máme tak velkou kapacitu vazebních věznic?
  2. To se ti policisté pozatýkali navzájem? Každý si vylosoval jednoho kolegu, ve dvojicích se zatkli a pak se navzájem eskortovali do vazby?

Kdo se teď, proboha, postará o bezpečnost tohoto státu? Kdo mi zajistí klidné spaní? Kdo mě bude zastavovat na prázdné silnici, aby mi oznámil, že jedu povolenou rychlostí? Kdo mě ukonejší vlídnými slovy „mohlo to být horší“, až mi příště vytlučou okno v autě? Při představě, že bych se měl o sebe starat sám, mě jímá hrůza. Ovšem na druhou stranu bych na tom být ještě hůř, třeba být zavřený ve vazbě se všemi  těmi desítkami tisíc polistů.

Česká Gábinka a slovenský úchylák

26.5.2010

Když dva dělají totéž, rozhodně to není totéž. Typickým příkladem je promiskuita: promiskuitní muž je kanec, žena obyčejná běhna. Zcela opačný případ však nastane, když zabrousíme do oblasti autoerotiky. Kanec se změní na úchyla a běhna na nažhavenou svůdnici. (more…)

Věci Veřejné: Největší zlo jsme MY!

18.5.2010

Věci Veřejné mě dnes ohromily svou upřímností. Dnes na mě FB vykoukla jejich volební reklama s následujícím sdělením:

„Už nevolte menší zlo, volte Věci veřejné!“

Konečně je tu někdo, kdo se za sebe nestydí,  kdo veřejně přizná své nekalé politické úmysly! Jenom nevím, jestli tenhle politický comming-out přesvědčí voliče, aby svůj hlas dali fakt megaultimátnímu hyperzlu.

VV začínají svou volební rétorikou dotahovat TOP 09 a ČSSD.

T-9 má chytlavý slogan o tom, že odpovědní chtějí práci, nikoliv socální dávky. Objevnost tohoto sdělení mi přijde adekvátní informaci „žížaly chtějí lehce vlhkou půdu, nikoliv beton“. To se snad rozumí samo sebou, že pokud má někdo v práci odpovědnost a s ní související plat, asi se těžko vzdá svých desítek tisíc čistého pro pár tisíc podpory. Něco jiného by bylo, pokud bychom se bavili o zodpovědný lidech.

V mém soukromém žebříčku informačních nehorázností vede oranžová partička. Vždy, když míjím billboard s Paroubkovými držícími batole a ověnčenými sloganem „Splňme přání našich dětí“, přemýšlím, proč bych zrovna já měl být hodnou sudičkou a plnit přání Paroubkových dětí?